Thiewátion watstáhsion takarihón:ni’ tahonnohtáhrho’
Rotiio’ténion néne Iotenatatkwéniens ne Onkwaná:takon tánon Kahnawà:ke Iakwatonhontsanónhnha’ tsi iehiatónhkhwa’ tóhka na’kahwistà:’eke’ tsahià:khsera tsi náhe’ wa’thonnohtáhrho’. Miriam Lafontaine Na’kòn:ke Rontehnhohanónhnha’
Iotstohkó:ton ne ienonhwenhskeraráhkhwa’ kaiare’shòn:’a. Iotstóhkote’ ne onekwénhtara’ kaneniaríhton. Watstáhsion wattatákwas ò:wahste’. Áhsen niwanitskwahra’tsherá:ke aktóntie’ tsi ionteka’táhkhwa’ kakè:ron. Ohahaktóntie’ Tsi kana’tsheratátie’ Iohatátie’, kwah iah teionekhé:ren ne thén:nen ken’ ní:ioht aiontkáhtho’.
“Ken’ ióhsere’ taio’serà:rehste’ tsi ní:kon sahonterihwáte’wahte’ kheh thiehonátion watstáhsion,” wa’ì:ron’ Iotshaten’á:wi Reed, néne Iotenatatkwéniens ne Onkwaná:takon onkwe’tà:ke tehatihtháhrha’. Akaónha ki’ wa’onterien’tatshén:ri’ aionterihwahserón:ni’ néne tahonnohtáhrho’.
Akonèn:ra’ tahontén:rohwe’ néne Kahnawà:ke Iakwatonhontsanónhnha’ tsi iehiatónhkhwa’ rotiio’ténion ken’ niahatí:iere’ kí:ken. Wahontenenhrarò:roke’ tho ohrhon’kéhstsi tsahià:khsera tsi náhe’ shihonwaia’tanentaktónhne. Ronatateweiennentà:’on a’niá:nawen, ienonhwenhskeraráhkhwa’ kaiare’shòn:’a tánon’ tewa’kenhráhkhwa’ kà:sere rotí:ien’.
Kyle Diabo, néne thoniarotáhrhon wahèn:ron’ ísi’ nón: ne énska thán rotinonhwenhskerarò:ron ne watstáhsion ne tékeni wa’tkahwistà:’eke’ nikarì:wes.
“Akwé:kon kèn:’en wakkon’tsheríhare’,” wahèn:ron’ Diabo. Ka’serehkowáhne tsi tkaráhstha’ iahahtsá:ton’ tsi nón: na’kahiá:ton’ne’. Áhsen thán wahatinonhwenhskerarò:roke’ ne watstáhsion ne 300 niwatahtsherá:ke tsi ní:wa’.
Diabo tánon’ Reed ronaterien’tatshénrion ahiaterihwahserón:ni’ tahonnohtáhrho’.
Iah nek té:ken tsi teiohsteríha’t taiohtáhrhon tsi niiokwèn:rare’, nek tsi né: ò:ni’ tsi Tsi Ionhontsá:te’ Niwenhni’tò:ten nòn:wa wenhnì:tare’, wa’ì:ron’ Reed.
Ronwatihretsá:ron ni’ nen’ nè:’e ne kanatakonhró:non ahontià:taren’ tahonnohtáhrho’. Ká:ien’ thé:nen’k taiontèn:tsha’ tsi niiá:kon eniontià:ren’ néne aiotkwenienhstónhake’ Kahnawà:ke nòn:wa wenhnì:tare’. Teiotonhontsóhon kanatakonhró:non ahatí:rahste’ ohén:ton sha’thonnohtáhrho’ sok ohnà:ken sha’thonnohtáhrho’. Iotenatatkwéniens ne Onkwaná:takon Facebook raotira’wistà:ke nón:we enwá:ton’ ienhonténniehte’ ne karahstánion.
Enwá:ton’ ienhonténniehte’ néne rotirahstánion tsi niió:re ohna’kénhkha’ awenhnísera’ ne Onerahtókha, wa’ì:ron’ Reed. Ionhriohkawine’táhkhwa’, tánon’ 50 nikahwístake ne Kahnawà:ke iehninòn:tha’ kahiatonhsera’shòn:’a ká:ien’ taiontèn:tsha’. Ká:ien’ ni’ nen’ nè:’e taiontèn:tsha’ néne iah thaiekária’ke’ ahatinóhare’ watstáhsion kanà:tson.
“Teionkwatonhontsoníhne’ taiatiohtáhrho’ kí:ken iohá:te’ tánon’ aiotkwenienhstónhake’. Iah nek té:ken onkwaná:ta’ aorihwà:ke, nek tsi sha’oié:ra tsi ionhontsá:te’ aorihwà:ke. Shé:kon sha’teiakwátstha’ kontírio kí:ken onhóntsa’,” wa’ì:ron’ Reed.
Kenneth Candian rón:ne’skwe’ ne Kahnawà:ke Iakwatonhontsanónhnha’ tsi iehiatónhkhwa’ rotiió’te’ shihonwaia’tanentaktónhne.
“Tóka’ watié:sen tho naié:iere’ tsi nón:we iah ónhka thaiontátken’, ón:kwe kheh onhontsà:ke thieniakó:ti’ ne watstáhsion, arenhtátien tóka’ iah tetiakehtáhkhwa’ ne kheh thiaiakó:ti’ watstáhsion,” wahèn:ron’ Canadian, né:ne onhontsa’kéhkha’ ratkèn:se’. “Tóka’ sénha watié:sen kheh tho thiaiakó:ti’, né:ne iá:we wísk nikahseriiè:take iá:ien’ ka’ nón:we watstáhsion kanà:tsote’, kwah nek kheh thieniakó:ti’. Kwah ki’ nek ne tho ní:ioht. Ón:kwe ki’ wáhi tsi niieweiennò:ten, tánon’ iohnhá:ten.”
Karì:wes sha’tehrohtáhrhos ne tho nón: niiokwèn:rare’, ákte nithoné:non tánon’ kèn:tho ratinákere’ sha’té:ioht tsi kheh thiehonátie’s ne watstáhsion ken’ nonkwá:ti.
“Iotkà:te’ enketshén:ri’ thiewátion kén:ie owero’kwa’shòn:’a,” wahèn:ron’. Ionsahatahsónteren’ rá:ton tiótkon orihwí:io enhrón:ni’ tóka’ othé:nen iothtéron watstáhsion enhatshén:ri’ Transfer Depot nón:we ienháhawe’.
Iotkà:te’ ra’nikonhrarátie’s ne tho nón: niiokwèn:rare’. Énska, wahshakohá:ra’se’ ónhka›k tho niiontiéhrha’. “Karíhton ia’kheiatewennátahse’, tahón:ne’ ahshakotiiá:nia’ke’ ohén:ton tsi niió:re aiakokwénion kheh thiakótion ne watstáhsion, nek tsi niioháhes ki’ wáhi thí:. Iah só:tsi tewate’shén:niio ne kwah tokèn:’en ónhka›k ahshehá:ra’se’,” wahèn:ron’.
“Ieká:ien’ tsi skáthne teionkwaienawà:kon. Iakwate’niéntha’ ne tóhsa ón:kwe kheh thiaiakó:ti’ watstáhsion kaná:takon.” Ionsahatahsónteren’, rá:ton é:so iá:kon kanatakonhró:non, tánon’ tsi niiá:kon onkwe’tà:ke shakoti’nikòn:rare’, iotkà:te’ thonnéhtha’ ahonten’nikòn:raren’ ne tho nón: niiokwèn:rare’.
Iah tiótkon ken’ teiohtòn:ne’, wa’ì:ron’ Holly McComber, néne tiakoniarotáhrhon ne Iotenatatkwéniens ne Onkwaná:takon nonkwá:ti.
“Wahón:nise’, ostón:ha sénha ratitshà:niskwe’ ne Kahnawà:ke aontahontáweia’te’,” wa’ì:ron’. Tiaontarí:kon kakoráhsera’ tahatirá:ko’ tsi ki’ nón:we enwá:ton’ ienhoná:ti’ ne watstáhsion iontenonhsonnia’táhkhwa’ tánon’ kanonhsienénhton. Wa’ì:ron’, né: ki’ takáhawe’ tsi sénha kheh thiehonátie’s ne tho nón: niiokwèn:rare’.
Sign up for email updates from The Eastern Door
Miriam Lafontaine
Na’kòn:ke Rontehnhohanónhnha’
Sahawisó:ko’ Arquette
tehowennanetáhkwen
Na’kòn:ke Rontehnhohanónhnha’
